|
Rozhovor s Annou Popplewell
Devatenáctiletá Anna Popplewell hrála ve snímku Letopisy Narnie: Lev,
čarodějnice a skříň roli Zuzany Pevensieové a společně se svými
filmovými sourozenci a režisérem Andrewem Adamsonem se vrací ve druhém díle
narnijské ságy, nazvaném Princ Kaspian, který bude mít premiéru letos v
létě. Nový film, ve kterém se Narnie ocitá pod nadvládou zlého krále Miraze, je
ještě velkolepější než Lev, čarodějnice a skříň a diváci se mohou těšit
na rozsáhlejší bitvy, více trikových záběrů, mnohem více počítačem vytvořených
stvoření a na jedny z nejrozsáhlejších kulis, které byly v poslední době pro
film postaveny (jen samotný hrad krále Miraze zabíral v pražských studiích na
Barrandově plochu přes 1800m2 a byl vysoký jako šestipatrová
budova). Není proto překvapením, že jeho natáčení trvalo delší dobu: natáčelo
se v roce 2007 přes sedm měsíců a štáb se přesouval po bezpočtu lokací na Novém
Zélandu, v Polsku, ve Slovinsku a v České Republice. Nedávno jsme se s Annou
sešli a zjistili, co dělala od té doby, co dokončila práci na Princi Kaspianovi,
a také to, co od druhého dílu narnijské série očekává.
Ot.: Kdy jste skončila s prací na Princi Kaspianovi a co jste od té doby
dělala?
AP: Práci na Princi Kaspianovi jsem skončila vloni na konci srpna. Měla
jsem měsíc volna a pak jsem v říjnu nastoupila na univerzitu. Studuji na
Oxfordu anglickou literaturu a moc mě to baví.
Ot.: Když si vzpomenete na natáčení, co vás na něm nejvíce bavilo?
AP: Okamžitě se mi vybaví všichni ti lidé. Našla jsem tam tolik dobrých přátel
a několik těch, kterých si vážím opravdu nadevše!
Ot.: Během natáčení jste navštívili spoustu různých míst. Našla jste si nějaké
oblíbené?
AP: Točili jsme na jednom odlehlém místě na Novém Zélandu s názvem Glasswater
Creek, na které jsme museli létat vrtulníkem. Myslím, že to bylo moje oblíbené
místo: bylo to tak naprosto úžasné a když jsme tam byli, cítili jsme se, jako
bychom se dozvěděli nějaké obrovské tajemství. Bylo to tam hodně ukryté.
Ot.: Máte nějakou památnou scénu, která na vás opravdu zapůsobila?
AP: Točit noční nájezd na Mirazův hrad byla velká zábava. Bylo to skvělé,
podílet se na akčních scénách: dělali jsme báječné věci a kulisy byly prostě
dokonalé. Natáčeli jsme ten nájezd asi dva týdny po nocích a bylo divné a
zábavné chodit do práce v sedm večer a vracet se domů v pět ráno.
Ot.: Jak si podle vás povede Princ Kaspian oproti Lvu, čarodějnici a
skříni? Myslíte, že diváky překvapí?
AP: Tenhle film je trochu dynamičtější: je v něm více akce a více postav a na
vás jako na diváka působí mnohem více věcí. Když se mluví o pokračováních, lidé
obvykle hrozně nadužívají slovo "temnější", ale tenhle film skutečně temnější
je, v doslovném smyslu toho slova. Když se řekne Lev, čarodějnice a skříň,
vybaví se mi zelená tráva, modré nebe a vůbec základní barvy, ale Princ Kaspian
používá tmavší barvy a měl by působit trochu drsněji.
Ot.: Byla vaše role v Princi Kaspianovi po herecké stránce náročnější
než ve Lvu, čarodějnici a skříni?
AP: Zuzana je dospělejší, takže jde celkově o něco trochu jiného. Rozhodně je
to zajímavá role a myslím, že máme štěstí, že nás vede [režisér] Andrew
Adamson. Víte, on víceméně věděl, na co zrovna myslím, což je současně velice
užitečné i trochu děsivé [směje se]! Pokud něco v záběru tak docela nesedělo,
tak jsme se na sebe přes celou místnost podívali, on se na mě zamračil, já se
zamračila na něj a napodruhé se to obvykle podařilo mnohem líp. Ot.: Bylo
natáčení tentokrát fyzicky náročnější? AP: V knížkách děvčata v bitvách
nebojují, ale ve filmu jsme to změnili, což je bezvadné. Mohla jsem střílet z
luku a taky hodně jezdit na koních, a to byla velká zábava.
Ot.: Natáčení narnijských filmů trvá delší dobu. Co vám chybí, když nemůžete být
doma?
AP: Samozřejmě hlavně lidé: přátelé a rodina. Chybí mi drobnosti jako anglické
noviny a kavárny, do kterých chodím, když jsem doma. Miluji cestování a vždycky
je vzrušující navštívit nová místa a žít tam, ale nosit si veškerý domov s
sebou v kufru může za nějakou dobu unavit.
Ot.: A najde se něco, co vám z natáčení chybí? Pevensieovi měli vždycky s
návratem do normálního života problémy. Co vy?
AP: Chybí mi to vzrušení z toho, když jste na place. Pořád se tam toho děje
tolik a pořád se můžete učit tolik nových a zajímavých věcí. Udržuji kontakt s
přáteli, které jsem si tam našla, ale chybí mi, že je nemůžu vídat denně.
Několik měsíců s těmi lidmi strávíte obrovské množství času a pak najednou
zmizí na jiný světadíl nebo k jinému filmu.
Ot.: Viděla jste už hotový film a pokud ano, co si o něm myslíte?
AP: Z filmu jsem toho zatím viděla hrozně málo. Viděla jsem trailer a pár
ukázek, které jsem zahlédla, když jsem byla u postprodukce. Moc se na hotový
film těším, i když jsem i trochu nervózní. Nemůžu se dočkat, až uvidím, jak
dopadly zvláštní efekty, protože ty jsou pravděpodobně tím nejožehavějším na
celém natáčení. Těším se na to, až uvidím, jak vypadá Rípčíp, který byl dělaný
počítačově.
Ot.: A co reklamní akce k filmu? Baví vás?
AP: Nikdy to není tak úžasné, jak si lidé myslí. Přesto je ale fajn se zase
setkat s herci a štábem a moc se těším, že za pár týdnů navštívím New York,
Japonsko a Prahu.
Ot.: A až bude po premiéře? Máte v plánu točit nějaké další filmy?
AP: Moc ráda bych natáčela dál a v současné době čtu několik scénářů, ale
trávím také spoustu času studiem...a že ho není málo! Prostě počkám a uvidím,
jak to dopadne.
|
|